Česká šlechta, přesněji šlechta vlastnící majetek na území Koruny české, řešila národnostní otázku v první polovině 20. století dvakrát krátce po sobě. Poprvé v roce 1918, kdy byla postavena před nově vzniklou situaci související se vznikem Československé republiky a její novou politikou vůči šlechtě a podruhé ve třicátých letech v souvislosti s německou, pro šlechtu velmi lákavou, vizí panevropské unie a později s nástupem národního socialismu a nacismu v Německu. Kniha profesora na British Columbia University studuje dramatické změny, s nimiž se musely vypořádat jak tradiční rody usedlé na území Koruny české již po staletí, tak nové příchozí šlechta vlastnící majetek, ale ne již těsný vztah k zemi.